2 města a 20 městysů a vesnic viditelných pouhým okem(zde v textu
podtržených a označených zkratkou VPO = viditelná pouhým okem), celkem však 42 obcí pojmenovaných i s pomocí
dalekohledu (a zde v textu očíslovaných) a zhruba desítka zatím přesně neurčených, 13
kostelních věží, 2 rozhledny a 8 vysílačů, mnoho stožárů a vytýčené
směry k 6 okolním hlavním městům -
kraje, diecéze a země Moravy, církevní provincie Moravy, České republiky, Slovenska,
římskokatolické církve.
Vejdoch je nezalesněný kopec (663 m n.
m.) mezi Jámami a Slavkovicemi, který je vidět na
jihozápadním obzoru z celého Novoměstska
a na severním bližším obzoru z celého údolí horního toku řeky Oslavy a který tvoří místní rozvodí
právě mezi ní a Bobrůvkou (Dolní
Loučkou u Tišnova). Je typický tím, že na něm vidíte na rovném poli ohromný strom, ale
ve skutečnosti to jsou dvě lípy, západní
je česká a východní slovenská a byly zasazeny v roce 1968. Název obce Jámy
nemá nic společného s dírou nebo údolím. Jámy jsou vidět z velké dálky na jižním úbočí Vejdochu. Název jim daly kutací jámy na
dobývání stříbra. Od dvou lip, mezi nimiž se tyčí kříž - Strom
života - k 100. výročí
republiky, je rozhled na všechny strany.
Začínáme
od severu:
Vidíme
silnici do Veselíčka (1. obec, zároveň
obec VPO = viditelná pouhým okem), z něj za stromy vidíme jen pár střech a
červenou malou věžičku kaple sv. Petra a Pavla (I. věž). Za ním mírně doleva vidíme zalesněný Sklenský vrch (779 m),
který nám zakrývá Sklené, po němž je pojmenován. Když jdeme očima po hřebeni
doprava a vidíme, že pás lesa je přerušen mýtinou s ojedinělými stromy, to jsou
Sklenské louky, kde vidíme i pár chat, proto můžeme říci, že Sklené je 2. obec, kterou vidíme i když jenom zčásti. Pod loukami je les Bratroňovice, podle zaniklé obce, která
také patřila do osmera vesnic zakončených na -ovice, dle pověsti prý založených 8 bratry. Kromě Vlachovic a Mělkovic je
všechny postupně uvidíme. Co to však je proti 66 obcím (* seznam na konci
článku) na našem okrese zakončených na -ov, z nichž uvidíme 13 včetně
kopce Blažkova s podobným osudem jako měla ves Bratroňovice.
Zalesněný
hřeben pokračuje dál a končí jakousi prolukou, úzkým pásem holého hřebene a
stejně úzkým pásem lesa. Pak už těsně pod obzorem vidíme Jiříkovice(3. obec, obec VPO). Právě za tou prolukou se vzdušnou čarou
14 km od nás nachází Devět skal (836,4 m n. m.), které však nelze vidět. Je to
druhý nejvyšší bod Českomoravské vysočiny i kraje Vysočina, protože Javořice u
Telče má 836,5 m n. m. a skrývá se za obzorem na opačné straně. Voda
z ploch vlevo od Jiříkovic stéká směrem k nám a dostane se do rybníka, který se plným právem jmenuje Dvouhrázný. Má skutečně
dvě výpustě - na západ vytéká potůček přes Lhotku a vlévá se do Sázavy a pak
přes Vltavu a Labe do Severního moře, druhou výpustí odchází Slavkovický potok,
který se vlévá do Bobrůvky, ta do Svratky a přes Dyji, Moravu a Dunaj do
Černého moře, jsme přímo na evropském rozvodí.
Dále vpravo
vidíme červenobílý vysílač na Harusově kopci (741 m n.m. - 5 km vzdušnou čarou)
a pod ním Radňovice (4. obec, obec
VPO). Mezi nimi a námi jsou Slavkovice
(5), z nichž
vidíme střechy vepřína pod křižovatkou státní silnice Radňovice - Slavkovice -
Nové Město. Samotnou obec ani poutní kostel Božího milosrdenství není vidět,
ale hned za lesem pod námi vidíme stromy u silnice od Slavkovic do Hlinného.
V nedozírné
dáli za Slavkovicemi pořád dál je Králický Sněžník, kde se setkávají hranice
tří moří: Středozemního - Morava, Dunaj, Baltského - Odra a Severního - Orlice, Labe.
V průhledu
napravo od Harusova kopce zahlédneme Rokytno
(6) a za ním
meteorologické stožáry u Studnic (7). Za dalším kopcem
zvaným Šibenice (706 m) je schovaný
lyžařský areál u Skihotelu. Pak už začíná velmi široké Nové Město na Moravě (8, VPO). Zleva jsou nejprve Maršovice (9, VPO) - kdysi samostatná obec, pak nové sídliště Na Holubce
a za ním je Pohledec (10, VPO), který
pohledově s Novým Městem splývá. Nad ním se na obzoru tyčí Pohledecká
skála (812 m n. m. - 10 km vzdušnou čarou) s vysílačem, který sloužil
k vojenským účelům. Dole je pak starší sídliště postavené u katolického
hřbitova. Nemocnice je zakryta kopcem a vpravo od něj vidíme nejstarší část
Nového Města s třemi věžáky a dvěma věžemi obou kostelů - vlevo
evangelického a vpravo katolického (II. a III. věž).
Nahoře
vidíme Zubří (11, VPO), napravo
od něj vršek, kde jsou Tři kříže, níže a blíže k nám jsou Petrovice (12, VPO) a nad nimi na obzoru stožár na kopci
Olešná, který skrývá stejnojmennou vesnici Olešná
(13) v údolí
za ním. Od stožáru doprava a blíže k nám je Nová Ves u Nového Města na Moravě (14, VPO) - obec s nejdelším názvem v celé ČR spolu
s Blatnicí pod Svatým Antonínkem (27 písmen, 7 potažmo 4 slova). Za ní se ve
vzdálenosti 80 km vzdušnou čarou od nás nachází nám samozřejmě neviditelná Olomouc,
hlavní město Moravy z hlediska církevního, protože je sídlem našeho
arcibiskupa, který je zároveň moravským metropolitou.
Doprava od
Nové Vsi vidíme několik pásem lesa a mezi v dáli vykukují dvě vesnice,
někde směrem za Křídly, asi Kunratice a pak ještě jedna, musí však být dobrý
dalekohled a jasná viditelnost.
Nejbližší lesní pásmo na úrovni Nové
Vsi pak stoupá dále doprava, jeho vrchol se jmenuje prostě Kopec (655 m) a před
ním silnice směrem k Radešínské
Svratce (15)
z níž vidíme jen pár střech. Kopec pak doprava trochu klesá a za jeho
nižší částí je za velmi jasného počasí vidět vrch Sýkoř u Lomnice na Tišnovsku
(702 m n. m. a 30 km vzdušnou čarou) s kamennou rozhlednou. Dále doprava
mezi koncem lesa a prvním malým lesíkem uvidíme za jasného počasí komín
z úpravny uranu u Rožné (16). Malé lesíky
jsou celkem tři a rostou někde mezi Radešínskou Svratkou, Dlouhým a Bobrovou a
za nimi je za jasného počasí vidět několik obcí na protější straně údolí
Bobrůvky, někde v prostoru od Horní Rožínky po Horní Rozsíčku. Obce se
stejným základním názvem ale s přídavným jménem Dolní pochopitelně vidět
nemůžeme.
Těsně pod
námi je Hlinné (17, VPO), které
s Veselíčkem a Slavkovicemi tvoří čtveřici obcí v jamské farnosti.
Nad ním je pole a z boku vidíme les na Chlumku - 651 m n. m., který
zakrývá Řečici, Radešínskou Svratku i obě Bobrové a s Vejdochem tvoří
jednu obzorovou čáru. Stejným směrem se 56 km vzdušnou čarou od nás nachází
sídlo našeho biskupa a hlavní město Moravy - Brno.
Doprava od
něj prosvítá mezi lesy střecha škrobárny v Hodíškově (18). Tím směrem vidíme za sebou 6 lesních pásem, jsou čím dál
šedší a mezi nimi prosvítají dvě louky. Poslední les na obzoru je vrch Svatá
hora (679 m) v katastru Kadolce, která je známa tím, že tam měla poustevnu
mladičká svatá Zdislava a který poznáme podle toho, že vrchol zleva zvolna stoupá,
uprostřed se nápadně zvedne a pak zase mírně klesá doprava, tedy z našeho
pohledu. To je pro Svatou horu typické a je to vidět ze všech stran,
z jihu samozřejmě v opačném pořadí. Stejným směrem se nachází Bratislava
- vzdušnou čarou 180 km.
Dále
doprava za blízkým lesem vyčuhuje kopec Na nivách (662 m n. m. - 27 km vzdušnou
čarou) nad Cyrilovem (místní částí obce Bory), který je schovaný za ním. Je
zalesněný jen částečně, proto se mu také říká Holý vrch a jsou na něm zřetelně vidět dva vysílače, od jejichž paty je také možnost
dalekého rozhledu. Před ním vlevo od vysílačů blíže k nám jsou vidět Radenice (19).
Stejným
směrem dál jsou Dukovany, jejichž chladící věže ovšem přes kopec vidět
nemůžeme. Vedle dalšího blízkého lesa vidíme zase dvě vesnice, vlevo více
zakryté lesem jsou Laštovičky (20) a vpravo Suky (21) a za nimi stožár u silnice z Ostrova k
Brnu. Mezi nimi je někdy v dáli blíže k Laštovičkám vidět zalesněný vrchol, asi Ambrožný (640 m) mezi Lhotkami u Velkého
Meziříčí a Křižanovem.
Přímo pod
sebou konečně vidíme Jámy (22, VPO), na levém
okraji začínají hospodářskými budovami družstva a za nimi vidíme Obyčtov (23, VPO)
s poutním kostelem Panny Marie (IV. věž), za ním železniční most a za ním
pole a nad ním zvláštní půlkulatý lesík, který nelze přehlédnout. Jmenuje se Na
Kříbu (577 m) a je přesně nad obcí Kněževes
(24) z níž
vidíme jen pár střech. Za ní vzadu vykukuje velká šedá střecha, je to kravín u Hrbova u Velkého Meziříčí, který je
místní dominantou.
A úplně vzadu ve stejném směru vykukuje z lesů Nový Telečkov, také viditelný ze širokého okolí. Blíže k nám a napravo od železničního mostu je Ostrov
nad Oslavou (25, VPO) se žlutě zářícím kostelem sv. Jakuba (V. věž). Od
něj doleva a nahoru vidíme u silnice na Brno stožár a za ním za jasné viditelnosti je nad posledním širokým pásmem lesů vidět menší
kopec, je to Klučovská hora
u stejnojmenné vesnice za Třebíčí (595 m n. m. - 40 km vzdušnou čarou), je na něm vysílač stejného typu jako na Harusově kopci,
protože na sebe vzájemně vidí. Za ním je pás lesa a za ním další a vyšší les.
To už zalesněné pásmo Arnoleckých hor, první zleva je Dědkovská hora (694 m),
která skutečně tvoří dominantu na jižní straně od nás. Na jejím levém úbočí a
ještě vlevo od malé vyvýšené skupiny stromů, která obklopuje hraběcí hrobku, je
vidět poutní kostel Panny Marie (VI. věž) v Netíně (26). Po pravdě se říká, že bělostná Panna Maria Netínská
stojí nad černými lesy. Dobrým dalekohledem je vidět až od Rokytna. Je také
zajímavé, že Netín se ve středověku jmenoval Vznetín, proto by pro nás skrytý
Znetínek mohl být nazván také Malý Netín.
Dále vpravo
za prvním pásem lesa za Ostrovem je Radostín
nad Oslavou (27, VPO) s kostelem sv. Bartoloměje (VII. věž), ale to
už se musí napnout oči. Žádným dalekohledem však nespatříme Řím -
900 km od nás vzdušnou čarou ve směru na Radostín a Netín (jak pěkný to rým).
Další kopce
za ním úplně na obzoru tvoří už přírodní hranici mezi povodím Oslavy, na které
se díváme, a povodím Jihlavy. Na nejvyšším bodě vpravo od Netína lze jen za jasné
viditelnosti spatřit vysílač u Čechtína (662 m n. m. - 35 km vzdušnou čarou),
pod nímž směrem od nás už je poutní místo Přibyslavice. Přímo za jamským
kostelem sv. Martina (VIII. věž), který se nám trochu schovává, je nejblíž Sazomín (28, VPO) s velkou budovou krytou lesklým
plechem vlevo nad obcí, ale pod lesem. Patří k němu i budovy u sportovního
letiště úplně vpravo, obec působí dojmem, že je velmi dlouhá, protože je blízko
před námi.
Za dalším
lesem vzadu je vidět levá část Pavlova
(29, VPO) a před
ním Kotlasy (30). Tento les pak zakryje střed Pavlova a
vpravo od něj uvidíme horní část obce Pavlov s hospodářskými budovami na
úbočí Arnoleckých hor pod vrcholem Kyjov (702 m) podle stejnojmenné obce na
druhé straně tohoto hřebene, která přesto patří do bohdalovské farnosti
s dalšími čtyřmi, které vidět jsou. Na hřebeni je možno rozeznat střídání
lesíků a polí typické pro Pavlov a také viditelné z daleka. V obci je
vidět oranžově natřený kostel sv. Filipa a Jakuba (IX. věž).
Dále
doprava na obzoru je vysílač na kopci Havlina (706 m n.m. - 15 km vzdušnou
čarou) nad Chroustovem (31), který je
jasně vidět, od něj směrem k nám je pod lesy Pokojov (32, VPO) a ještě blíže mezi lesy Březí nad Oslavou (33). Nesmíme si je však splést se střechami vatínské
bramborárny, které jsou úplně blízko - před lesem. Přesně za vysílačem na
Havlině se skrývá nejvyšší bod Vysočiny - už zmíněná Javořice u Telče, jen o decimetr vyšší než Devět skal. Vzdušnou čarou je to k ní 61 km, ale ani horu ani vysílač s 161 m vysokým stožárem, který na ní
stojí, nelze zahlédnout.
Kousek
doprava vidíme Bohdalov (34, věž VPO)
s jeho třemi typickými stavbami rozdílného poslání i užitku: zleva je to
vodojem, pak tzv. pyramida, bílá stavba pro novopohanské obřady a alternativní
léčení a úplně vpravo kostel sv. Vavřince (X. věž). Dále doprava a výše je Rudolec (35) a nad ním u silnice kaplička sv. Jana
Nepomuckého, místo velikého rozhledu, odkud je Vejdoch jen jeden z kopců
mezi lesy. Nad ním doprava je kopec Blažkov (693 m), stojící přesně na hlavním
evropském rozvodí mezi Oslavou a Sázavou, Dunajem a Labem, mořem Černým a
Severním. A přímo za Rudolcem se ve vzdálenosti 36 km nachází hlavní město
našeho kraje - Jihlava.
Před námi
vpravo od hájku nad jamským hřbitovem se na poli tyčí památkově chráněný
strom - lípa na Kříbu, také zdaleka
viditelná. Od ní doprava je Vatín
(36, VPO)
s kaplí Panny Marie Bolestné z roku 1888 (XI. věž). Na pravém okraji
obce vidíme silniční most nad tratí obrácený přímo k nám. Za Vatínem je
doširoka rozložené Nové Veselí (37, VPO)
s kostelem sv. Václava (XII. věž). Na jeho pravém okraji je průmyslová zóna a úplně vzadu za ní
opět jen za jasného počasí je úplně na obzoru vidět vysílač na kopci Strážník u
Větrného Jeníkova 713 m - 42 km vzdušnou čarou. Přímo za Novým Veselím je hned mezi lesy vidět Újezd (38) a dále doprava se na obzoru tyčí skupina
stromů a pod ní Matějov (39) odkud je také
nádherný rozhled.
Na obzoru
je vidět rozhledna v lese na vrcholu kopce Rosička (645 m n. m. - 12 km
vzdušnou čarou), která je typická tím, že má jen malou lesní čepičku, a pod ním
stejnojmenná obec Rosička (40), která už
patří do historických Čech a tvoří součást farnosti Nížkov
v královéhradecké diecézi.
Vlevo od
rozhledny, přesně za pravým okrajem Matějova, je v úplné dáli kopec
Vysočina (621 m - 30 km) nad obcí Štoky s vysílačem. Napravo od Rosičky a
v ještě větší dáli je za dobrého počasí vidět hrad Lipnice, který je od
nás vzdálený 42 km vzdušnou čarou a 53 km po silnici a vedle něj mírně doprava
vrch Melechov (715 m - 50 km). Od Rosičky blíže k nám vyčnívá z lesů Budeč (41), takže z Vejdocha vidíme všech 6 obcí
novoveselské farnosti.
Dále
doprava vyčuhují komíny sléváren Žďas, pojmenovaných podle Žďáru nad Sázavou (42, VPO) později honosně zvaného Ocelové srdce Vysočiny.
V údolí za komíny je vidět dva menší a vyšší lesy zvláštního tvaru na
kopci u Pořežína, který vytváří
dominantu v oblasti Velké Losenice. Jeden z těchto lesů vypadá jako
buřinka a proto mu místní říkají Na klobouku. Doprava se zvedá vrch Peperek. Stejným
směrem se 130 km vzdušnou čarou od nás nachází PRAHA, hlavní město Čech
i České republiky (neplést si tyto názvy, jak to mnozí dělají).
Z celého
okresního města vidíme jen dvě výškové stavby - bílé silo vlevo od komínů a
červenošedou budovu PKS vpravo na vrcholu Brněnské ulice. Věže obou kostelů tím
pádem započítat nemůžeme.
Pak nám
zakryje obzor úplně blízký jamský les se stožárem před ním a v nejnižším
místě mezi ním a lesem vpravo máme opravdu vrcholný pohled na zelenou střechu
poutního kostela sv. Jana na Zelené Hoře (XIII. věž). Dílo Jana Blažeje
Santiniho je zapsáno v seznamu památek UNESCO. Nad ním v dáli se
bělají hospodářské budovy samoty Starý dvůr na protějším úbočí klášterního
údolí. Za ním je Kamenný vrch.
Vpravo od
Zelené hory vidíme úplně blízko les Vrchy (663 m - stejně vysoký jako Vejdoch), který se táhne
od Jam směrem k Veselíčku a za kterým jsou schované Mělkovice. Vpravo od
tohoto lesa máme na bližším obzoru za střechami Veselíčka znovu Sklenský vrch,
který nám zakrývá nejen tuto obec ale i Český kopeček (763 m) na historické hranici
Čech a Moravy a Žákovu horu (809 m vysokou a 11 km vzdušnou čarou vzdálenou). Za ním úplně na obzoru trochu vlevo vidíme
Tisůvku, která je pokračováním hřebene Žákovy hory. Vlevo od Sklenského kopce
ale blíže k nám je nižší kopec, který se jmenuje Lhotka, pod ním je i obec
Lhotka, přes niž teče voda už do Sázavy. Ve velké dáli přibližně stejným směrem
je Sněžka, kterou nemůžeme vidět - takže i zde se to rýmuje.
Ze Lhotky vede silnice do Veselíčka. Kříží se se státní silnicí č. 19, kterou
vidíme pod lesem, a hustou alejí se po ní vjíždí do Veselíčka (chcete-li můžete
říci: do Malého Veselí), kterým jsme začínali.
Zpracoval: Mons. Jan Peňáz
*) Okres Žďár má celkem 65
obcí nebo místních částí zakončených na --ov
na
Bystřicku 14 - Blažkov, Bohuňov, Branišov, Bukov, Kozlov, Mitrov, Rodkov, Strachujov,
Štěpánov, Ujčov, Věchnov, Vítochov, Vojtěchov, Zlatkov
na
Novoměstsku 9 - Divišov, Jimramov, Nový Jimramov, Kadov, Koníkov, Medlov, Míchov,
Mirošov, Věcov
na Žďársku
15 - Bohdalov, Chroustov, Karlov, Kyjov, Matějov, Nížkov, Obyčtov, Ostrov, Pavlov,
Pokojov, Sirákov, Stržanov, Světnov, Špinov, Telečkov,
na
Velkomeziříčsku 18 - Blízkov, Bojanov, Dědkov, Geršov, Heřmanov, Hrbov, Jabloňov,
Kochánov, Kozlov, Křižanov, Milíkov, Ořechov, Pavlínov, Radkov, Skřinářov, Svařenov,
Šeborov, Uhřínov
na
Velkobítešsku 9 - Bezděkov, Jáchymov, Jindřichov, Katov, Košíkov, Křižínkov, Ludvíkov,
Pánov, Vlkov
V nejbližším
sousedství ještě: Modlíkov, Hrbov u Polné, Níhov, Blahoňov, Rudíkov, Hodov,
Tasov, Budišov, Nový Telečkov, Číkov, Pucov, Jinošov, Tišnov